V životě každého kutila příjde chvíle kdy nemá nutně potřebné nástroje, ani možnost si je koupit. V tu chvíli vstupuje do hry dílna a jejich výroba.

Při výrobě historizující obuvi jsem se rozhodl podrážku přidělat pomocí floků. To jsou v podstatě dřevěné hřebíčky. Aby je bylo možné do kůže zatlouct, bylo potřeba udělat odpovídající otvor. V tu chvíli nastal problém. Na tvorbu otvorů jsem měl ve svém sedlářském arzenále pouze šídlo o průměru 2mm, což absolutně nestačilo. Rozhodl jsem se proto šídlo vyrobit.

Poohlédl jsem se v dílně po vhodném materiálu. Nakonec jsem skončil s velkým hřebíkem odpovídající velikosti a prknem tvrdého dřeva.

Hrot

Hřebík jsem upevnil do vrtačky a po zapnutí jsem hřebík opatrně vybrousil do špičky na pásové brusce.

 

Po vyjmutí hřebíku z vrtačky jsem jej na tupém konci ohnul o 90 stupňů. Někdy se totiž při děrování kůže šídlo v kůži zasekne. Tímto postupem si slibuji, že mi nezůstane rukojeť v ruce a hrot v kůži.

Budoucí hrot se při vybrušování značně zahříval a já měl obavy, že se tím mohlo narušit zakalení. Proto jsem jej nahřál plynovým hořákem a při správné teplotě ponořil do oleje.

Rukojeť

Dřevo jenž jsem se rozhodl použít jsem nejdříve prohnal hoblovkou, abych získal hladký povrch.

Hrot jsem následně dal mezi dvě vrstvy dřeva (budoucí rukojeť) a sevřel ve svěráku. Díky hladkému povrchu se tvar hrotu obtiskl do dřeva.

Dále jsem vzal svou příčnou frézu (Dremelku) a vyfrézoval drážku přesně podle obtištěného tvaru.

Jakmile hrot pasoval tak, že obě strany rukojeti doléhaly natěsno, bylo možné nanést lepidlo. Vybral jsem si stavební polyurethanové lepidlo Powerkleber. Po jeho odšroubování na mě čekalo překvapení ve formě odlitku z lepidla samotného.

Obě strany jsem slepil a zajistil pomocí truhlářských svěrek. Lepidlo jsem nechal schnout do druhého dne.

Tvarování rukojeti

Původně jsem měl v pánu rukojeť vytvarovat pouze za pomoci rašple.

Nicméně po sražení hran, jsem usoudil že soustruh bude přecijen rychlejší varianta.

Přední část šídla jsem vysoustružil o stejném průměru jako byla kovová trubka, jejíž zbytek mi zbyl z výroby domácí nerfky.

Díky přesnému průměru jsem trubičku ani nemusel lepit, stačilo ji na dřevěnou část narazit.

Dřevo jsem následně ošetřil olejem.

Tento projekt jsem se snažil dokončit co nejrychleji, aby mě nezdržoval od dokončení bot. Použil jsem proto všechny nástroje které mám k dispozici. I díky spěchu má šídlo pár chybek. Například hrot není přesně uprostřed rukojeti a nese známky hlavy soustruhu (to proto že jsem jej upevnil víc než je třeba – bál jsem se šídla zaraženého do oka). Celkem mi výroba zabrala jeden den (od dopoledne do dopoledne, přes noc schnulo lepidlo).

Díky za přečtení

VV