Robohlava

Tvorba herních předmětů je vždycky zábava. Už jen proto, že toho nemusí vydržet tolik jako např. zbroje nebo zbraně a my jakožto výrobci můžeme popustit fantazii i nároky na materiál.

V tomto návodu se pokusím popsat výrobu propriety, která byla využita ve hře UI, jedná se o výstavní robotickou hlavu.

Jako základ jsem nejdříve zvažoval karton. Slepit hlavu z kartonu podle 3D modelu, který jsem navrhl v počítači není nemožné (naopak je to levné – krabice se najdou i zadarmo). Nicméně je to velmi časově náročné a jak se blížil termín akce, bylo třeba hledat zkratky. Proto jsem nakonec použil polystyrenovou bustu, jenž jsem koupil v kadeřnických potřebách (běžně se používá na odkládání paruk apod.).

Subtraktivní tvarování

Abych celé věci dodal robotičtější nádech, rozhodl jsem se ji rozdělit na segmenty, ze kterých je robot „smontovaný“. Rozložení těchto segmentů hraje velkou roli ve finálním vzhledu, rozhodl jsem se je proto nejprve nakreslit lihovou fixou.

Čáry segmentů jsem následně vypálil pájkou. Chvilku trvá než člověk dostane vypalování do ruky a daří se vypalovat obrysy rovnoměrně. Na začátek bych určitě doporučil jednoduší linie-či rovné čáry. Vše navíc ještě komplikuje smrad spáleného polystyrenu, pokud to neděláte venku, vemte to aspoň do kuchyně (Proč je kuchyně lepší než pokojíček? Pocitově…).

Pájka má na straně šroub, který drží hrot pájky na svém místě. Abych si usnadnil vypalování rovných linií, připevnil jsem tímto šroubem kus čepelky do výsuvného nože. Nahřátá čepel pak tvaruje polystyren jako máslo a rovné linie jsou mnohem rovnější :-).

Robot, tak jak si ho představuji rozhodně neoplývá lidskými oušky. Navíc ty co měla busta byly dost odfláklé, proto jsem je výsuvným nožem ukrojil. Na jejich místo jsem dal pozitronické snímače zvuku, kruhového průřezu…ehm dvě dřezová sítka (v jednom balení) a přilepená tavnou pistolí.

Týl hlavy, kde obvykle bývají vlasy, jsem seřízl do schodovitého „účesu“, tentokrát pouze výsuvným nožem, bez vypalování.

Dále jsem pájkou vypálil do polystyrenu díry a do jedné zkusmo nacpal šroub, který mi zbyl ze staré tiskárny. Tímto jsem podpořil iluzi reálna (na proprietě jsou části které divák zná z reálného světa a má představu k čemu slouží), zároveň tak hlava získala více detailů, které zlepšují celkový dojem.

Jsou zde nyní jisté nedodělky, například sítko by chtělo lépe zarovnat se zbytkem hlavy, to všechno se dá napravit pomocí tmelu.

Pohled na usochanou hlavu z druhé strany.

Tři souběžné čáry které vedou od pozitronických snímačů zvuku (…ehm uší) až na čelo, jsem se rozhodl nevypalovat. Naopak budou vystouplé a fazonou připomínající kabely.

Díra na temeni hlavy, bude průhled do útrob robotí hlavy, kde bude skrz průhledný plast možno vidět kabely a desky s elektronikou.

Aditivní tvarování

Pro modelování, částí přidáváním materiálu, jsem použil dva druhy tmelu. První je epoxidový dvousložkový tmel.

Jedná se o váleček dvoubarevné „modelíny“. Tuto „modelínu“ promnutím smícháním obou barev aktivujete – začne lepit a po čase ztvrdne na kámen.

Druhý typ je recept z internetu, papírové „bláto“ co se používá na modely z papíru příp. polystyrenu (jinými slovy přesně to co potřebujeme).

Recept na papírový tmel

  • Toaletní papír
  • Lepidlo na dřevo (herkules, dispercol apod.)
  • Sádra
  • Voda

„Toaleťák“ není třeba použít značkový ani drahý, já jsem koupil v kutilství velkou roli za pár korun (a ta se neztratí).

Papír je třeba rozmočit na kaši ve vodě. Vzal jsem na to velkou kuchyňskou mísu z ikei, když se na to koukám zpětně, kýbl by byl lepší.

Rozmočený papír je pak třeba přecedit.

Kuchyňské sítko vychvalované po internetu se ukázalo jako velmi nefunkční nástroj, proto jsem papír nabral rukou a vyždímal.

Po vyždímání jsem získal následující…tvar.

Neříkejte nahlas jako co to vypadá

Bobany které vznikly, jsem smíchal s lepidlem na dřevo a dohustil sádrou, vše jsem zamíchal starým tyčovým mixérem.

Hotový tmel

Tímto tmelem jsem vyhladil a dodělal všechna nevhodná místa, především týl.

Tmel lze udělat i hladší, delším mixováním

Aby tmel zaschl do pevna, ještě jsem jej přetřel lepidlem na dřevo. Což se později ukázalo jako chyba, neboť se poté tmel velmi špatně brousil. Lepidlo utvořilo jakousi gumovou vrstvu, která při odloupnutí smirkem vzala část papírové vrstvy s sebou. Tmel samotný se však brousil skvěle.

Kruh na čele, který jsem vypálil pájkou jsem se rozhodl vyvýšit. Posloužila k tomu zátka od pet lahve. Proč zrovna ta? Je to zároveň reference do hry, kdy (spoiler alert) hráči jenž hráli androidy, měli na těle taktéž přidělané víčko, což byla neodstranitelná součást z výroby. Zajímalo by mě kolik hráčů to napadlo :-).

Víčko jsem nejdříve provrtal ze předu a třikrát z boční strany (na kabely). Uzávěr samotný jsem poté přilepil k polystyrenu tavným lepidlem. Okolo zátky jsem udělal okraj pomocí epoxidového tmelu. Do přední největší díry, jsem vlepil šroub (opět ze staré tiskárny) obráceně, tak aby díra působila jako port, do kterého lze zašroubovat kabel.

Tři souběžné kabely jsem vzal ze starých nefunkčních sluchátek, které jsem nastříhal na stejné kusy a přilepil pomocí vteřinového lepidla.

Fotka je již z barvení, samotné lepení kabelu jsem zapomněl vyfotit.

Průzor

Jak jsem již vzpomněl, hlava ná na týlu průzor do vytvořených elektronický vnitřností. Aby bylo na elektroniku (která ve skutečnosti nic nedělá) dost místa, vykutal jsem pomocí výsuvného nože a pájky na týle díru.

Díra byla o rozměrech malého tištěného spoje (anglicky PCB), který jsem opět získal z tiskárny (z té samé)

A protože dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí a je nutné aby nic nepřišlo na zmar, odpájel jsem tři ledky, kabely i spínač pro budoucí projekty. Tištění spoj jsem poté přilepil tavnou pistolí, zelenou stranou ven, do černou vybarvené díry.

Průhlednou část k tištěnému spoji jsem nejdříve chtěl vzít z petlahve

Ten se však ukázal jako příliš tenký, pro pohodlné formování. Proto jsem vzal vaničku z masa, což je stejný, ale silnější plast. Tento plast jsem potřeboval přizpůsobit tvaru hlavy, proto jsem jej ponořil do vroucí vody a v ní jej vytvaroval. Po vychladnutí jej bylo možné tavnou pistolí rovnou vlepit  na své místo.

Kvůli barvení jsem plast rovnou oblepil malířskou páskou

Podle tahů propisky jsem později malířskou pásku ořízl.

Celou bustu jsem poté nastříkal základovkou (primer ve spreji) a pověsil na balkon.

Poté jsem hlavu postupně obaloval páskou a stříkal segmenty různými barvami.

Jak hlava vypadala ve výsledku můžete najít na fotkách z akce UI (kliknutím na obrázek se dostanete do galerie)

Zhodnoť!

Napsat komentář