Plstěný klobouk 1/2

Vítejte u populárního českého týdenníku: „Kterak chudý ke kostýmu přišel.“ Tento týden bude výsledkem mého snažení plstěný klobouk s čapkou přezdívanou mimino, debilka nebo také správně coif. Již dříve jsem se pokoušel o klobouky a jako kopyto jsem použil IKEA mísu. Vznikl tak pirátský kožený trojrohák, jak to dopadlo tenkrát se můžete pokochat zde. Inspirací pro mé dílo je to co má Andrej na hlavě:

<andrej>

Abych se nemusel jako tehdá babrat s mísou, která nakonec nebyla ideální volbou, rozhodl jsem se vyrobit kopyto na klobouk. Což je v podstatě moje hlava vyvedená ve dřevě. Původně jsem si hrál i s myšlenkou 3D tisku, avšak plsť je potřeba žehlit a to by nemuselo dopadnout dobře.

Kopyto

Materiál jsem nevybíral nikterak pečlivě, našel jsem kus trámu, který zhruba odpovídal mojí hlavě a kousek fikl.

Protože cirkulárka nebyla v nejlepším stavu, pásová pila má pevný stolek, takže nelze řezat pod úhlem, vtal jsem rohy na hoblovce a ubíral, dokud hrany neodpovídaly předkreslenému tvaru hlavy.

<img

Polotovar jsem převalil na bok a tužkou opět naznačil jaký tvar budoucí kopyto nabyde.

Pak už přišla ke slovu pásovka.

Pak jsem se jí bál (nemocnice neměla takhle v noci uplně otevříno) a vzal jsem na to radší ruční okružní pilu.

Přišla ke slovu poctivá ruční práce.

 

Everything is a … when you are brave enough. Vyhlazeno orbitální bruskou.

 

Ke kopytu jsem naohýbal pásovinu tak abych mohl později plsť pohodlně navléknout.

Klóbrc

Materiál je vlněná plsť, avšak měli dost tenkou, tak to bude boj…

Formovat se bude pod parou (ha…ha) tak jsem vzal velký hrnec, nechal vařit vodu a látku do něj naaranžoval tak, aby se nedotákala vody, ale vešlo se jí tam co nejvíc.

Napařený zázrak jsem poté natáhl na kopyto.

Párkrát jsem to přejel žehličkou, pro dobrou míru. Nechal jsem to dva dny schnout, poté sundal a odstříhl od zbytku látky. Tvar to drželo, ovšem ne tak, abych to nechal. Proto jsem se rozhodl udělat ještě jednu kopulku a později je nějak zkombinovat.

Rychlá zkouška, že budoucí klobouk sedí:

Ještě před napařením, jsem se rozhodl naměřit a ustřihnout krempičku.

Druhá pařba…

Látka se mi namočila a kuchyně rychle začala připomínat místo činu…

Ještě jednou mazlení s žehličkou

No a nakonec byly kopule dvě. V rámci rychlosti jsem je zcela neřemeslně slepil herkulem.

Aby lepidlo neprosáklo a nepřilepilo se ke kopytu, obalil jsem ho folií. Povšimněte si, že druhý mokrý pokus zanechal stopy na kopytu.

Slepené schnoucí kopulky.

Do klobouku jsem se rozhodl všít drátek. Původní záměr byl, mít jej mezi vrstvami. To se však jevilo čím dál tím obtížnější, proto jsem části nejdříve sešil.

Drátek natáhl na kopytu.

 

Drátek jsem původně zamýšlel mezi vrstvy, avšak na poslední chvíli jsem se rozhodl přeložit vrchní vrstvu a přišpendlit ji tak, že objímala drátek.

špendlení jsem trochu rozžehlil aby se lépe sešívalo. Výsledkem byla kopule, která držela tvar.

K této kopuli jsem zevnitř našil pruh a ohrnul jej ven, vznikl tak zamýšlený klobouk.

O tom jak vznikal coif zase příště…

VV

 

 

 

Zhodnoť!

Napsat komentář