Měkčený meč orkrist (druhá část)

V první části jsme skončili u kompletace jednotlivých komponent do jakéhosi celku. V tomto článku si ukážeme jak dodělat zdobení. Zároveň podrobněji  rozepíšu závěr minulé části a přidám pár fíglů na zlepšení odolnosti zbraně. (Když už jsme se s ní tak párali). 

laminátové jádro
laminátové jádro

Jádro

Předbíhal bych, kdybych řekl, že jsem prostě slepil všechny části a bylo hotovo. Vzhledem k tvaru čepele, bylo nutné upravit tvar jádra. Čepel která se postupně svažuje do špičky, je zhruba v posledních deseti číslech svou tloušťkou příliš podobná tloušťce jádra. Aby toho nebylo málo, do těchto míst dopadá skoro nejvíce úderů měkčenou zbraní.

nevhodné umístění jádra
nevhodné umístění jádra

Jednou z možností jak tento problém vyřešit, by bylo jádro postupně zůžit. Tím by však vznikl do špičky se svažující kus laminátu. Přestože by byl na konci zakulacen, odmítám u svých zbraní riskovat, že se jádro dostane skrz měkčení a nabíhající hráč bude proklán laminátem.

ostré nevhodné jádro
ostré nevhodné jádro

V případě, že bych se rozhodl laminát do dané části prostě nedat, přišel bych jednak o celkem dlouhou část čepele (čepel by se při zásahu ohýbala a obrněnější jedinci by zásah vůbec nemuseli cítit). Druhak by se velmi snížila životnost plandající poslední části.

Rozhodl jsem se tedy udělat konec jádra z jiného materiálu. Určitě jste slyšeli o larpových mečích se silikonovým hrotem. Já jsem se v tomto případě rozhodl použít tavné lepidlo, resp. špičku udělat z náplně pro něj. To je v pevném skupenství tvrdé tak akorát.

(Nákresy jsou pouze ilustrativní, ve skutečnosti je lepidlová část kratší)

nakres-jadro3

 

Do laminátu jsem tedy vybrousil zub, který se postupně rozšiřuje. Jeho role, je držet špičku z měkčího materiálu (který ho objímá) na místě. I za předpokladu, že by se měkká špička nějakou náhodou servala, zub nekončí špičkou a jsem přesvědčen, že by moc paseky nenapáchal.

laminátové jádro
laminátové jádro

Vždy, když tvořím takovéto špičky, používám materiál, ke kterému se náplň do tavného lepidla nechytá, tím konec jádra obalím. Obvykle používám tenký hliníkový pás (z rozstříhané plechovky od pití). Tentokrát jsem jej k dispozici neměl, tak jsem použil druhou stranu použitého smirkového papíru (hold musíme pracovat s tím co máme 🙂 )

Forma špičky

vhodným obalením a omotáním kobercovou páskou, vznikne formička pro jádro. Do té naliji materiál pro špičku (ať už silikon, nebo v tomto případě tavné lepidlo).

Odlévání špičky

Slyšel jsem, že někteří používájí pro špičku i klasický technický silikon, co se používá k těsnění koupelen. Zkoušel jsem ho a je příliš měkký, tudíž nedoporučuji.

Schnoucí hrot
Schnoucí hrot

Takto vzniklý hrot jsem vytvaroval, celé jádro potřel lepidlem UHU a zasunul do měkčení.

Čepel

Čepel samotná je z poretenu (polyuretanu), což je pěna, která ač je tvrdší než eva, na hrany štítů a ostré hrany zbrojí, nebo větvičky stromů trpí stejně. Rozhodl jsem se proto použít fígl, jak čepel proti těmto vlivům ochránit. Bylo třeba čepel oblepit nějakým materiálem, který toho vydrží mnohem víc a zároveň to s ním nebolí. Odpovědí byla jednoznačně kůže. Zakoupil jsem proto v kutilovi pevný pásek kůže, který jsem k čepeli přilepil (opět pomocí UHU).

Kůži jsem začal lepit už u záštity.
Kůži jsem začal lepit už u záštity.

Pásek kůže jsem lepil postupně, vždy kousek napatlat lepidlem a přiložit tak aby byl pásek ve středu. Podržel jsem jej na místě dokud tam jakš takš nedržel a jal jsem se patlat dál.

Spodní část hotova.
Spodní část hotova.

Na spodní část čepele jsem vystačil s metrem a půl kůže. Ta končí na vršku meče, těsně za špičkou.

Obalení kobercovkou

Vždy když obaluji zbraň, upnu si jí do svěráku (nebo v tomto případě ponku). Poté potáhnu jednou vrstvou kobercovky, kolem dokola čepele. Dbám pouze na to, aby se páska pořádně přichytila na ostří meče. Přebytky pásky, které nejsou přímo na ostří čepele, obvykle plandají kolem. To je v tuto chvíli zcela v pořádku, dojde na ně řada. Dávejte pouze pozor aby se nepřichytily samy k sobě.

Čepel obalená páskou.
Čepel obalená páskou.

Jakmile je čepel přichycená, postupuji od záštity ke špičce a přebytky pečlivě přilepuji k ploché straně čepele, tak aby nevznikaly faldy. Občas je potřeba pásku nastřihnout a složit kusy pásky pod sebe. To je vidět napříkald u špičky.

Obalená špička
Obalená špička

Přesahy kobercovky jsem zahladil u obou stran a další vrstvu jsem nanesl na plochou stranu čepele. I tentokrát jsem se snažil o minimum (až žádné) faldů. Zároveň jsem se snažil jedním pruhem pokrýt celou širokou stranu čepele. Podařilo se a zbývalo už jen odříznout přebytky pásky u záštity.

Bavíc se o záštitě, kobercovou pásku jsem k ní přilepil (jak jinak než lepidlem UHU) v místech kde dřevěná část přechází v čepel.

Přilepení kobercovky k záštitě.
Přilepení kobercovky k záštitě.

Záštita

Podle mě nejzábavnější část na barvení. je úžasné jak dokáže dobře nabarvená záštita zvednout celou zbraň. Když si člověk dost vyhraje s detaily, zvýrazní jednotlivé prvky a vystínuje co je třeba, doslova promění dřevo v kov.

Inspirace z minulého projektu.
Inspirace z minulého projektu.

Pokud chceme, aby naše záštita vypadala jako z kovu, nestačí ji jen nabarvit stříbrnou barvou a tvářit se, že je hotovo. Takhle to dělají pouze masoví výrobci larpových zbraní. Je potřeba se nejdříve zbavit textury dřeva. Nejde o složitý postup, pouze pracný.

Celou záštitu nabarvíme (nejlépe černým) balakrylem a po zaschnutí přebrousíme. Cílem je mít povrch co nejhladší. Pokud se po prvním nátěru probrousíte až na dřevo, nic se neděje (vlastně je to spíš pravidlem). Na záštitu koukám behem broušení z mnoha úhlů a pod světlem, abych viděl zda-li je povrch hladký a zbavuje se viditelných let. Pokud barvím překližku, nebo výrazně hluboká léta, dělám štětcem i při broušení kolmé tahy.

Záštitu je pochopitelně nejlepší barvit před kompletací. Díky díře na jádro je možné záštitu nechat schnout posazenou na tyčce o podobných rozměrech jako má jádro. Tak je možné ji nabarvit na jeden zátah a nechat nerušeně schnout.

Protože jsem však při kompletaci orkristu spěchal, o možnost nejdřív nabarvit celou záštitu jsem přišel. Bylo proto nutné malířskou maskovací páskou (je nejlevnější) oblepit části, které nemají být barveny a záštitu nabarvit už v zkompletovaném stavu.

zamaskovaný meč
zamaskovaný meč
Nabarvená záštita.
Nabarvená záštita.
Po broušení
Po broušení

V tuto chvíli je však nutné veškeré barvení pozdržet, neboť je před námi popis další fáze (a je to jistě ta na kterou čtenář čeká od úvodního obrázku). A to je tvorba vystouplých ozdob s runami.

Zdobení – dejte mi lepidlo a postavím Babylon

Tvorba vystouplého zdobení na larpových zbraních není snadná, ale vypadá zatraceně dobře. Jak tedy na to? Pojďme si to říct příběhem :D.

V dobách dávno minulých jsem pracoval na meči a zastesklo se mi po fešných (a vystouplých) elfských znacích na čepeli meče. Po krátkém přemýšlení (a několika videích na youtube) jsem došel k názoru, že tavná pistole je to pravé. Od té doby jsem za pomoci horkého lepidla kreslil po mečích runy. Tavné lepidlo má v tomto ohledu mnoho výhod. Skvěle se na něj chytá lak ve spreji a tak je po přestříkání krásně lesklé (runy tudíž vystoupnou).

Zdobení tavným lepidlem
Zdobení tavným lepidlem (kopírák 😀 )

Tento trend se však časem vykecal a rozkecal a dnes již nikoho nepřekvapí. Proto nadešel čas na upgrade tohoto řešení, které si vykecám a rozkecám sám :D.

Postup je následující: Zdobení, které budu chtít na meč aplikovat, nejdříve vytvořím vedle (v mém konkrétním případě na vytištěné šabloně orkristu) z modelíny. Do té vysochám veškeré detaily a runy, které budu chtít ve výsledku mít. Modelínu přenesu z papíru na meč samotný. Zdobení zaliji silikonem, ze kterého po vytvrzení modelínu vyloupnu. Na místo modelíny naliji tavné lepidlo a vrátím na meč.

To je vymyšlená teorie, teď co se dělo v praxi :D.

Tvorba zdobení na papírové šabloně
Tvorba zdobení na papírové šabloně
Konzultace s online referencemi byla na denním pořádku.
Konzultace s online referencemi byla na denním pořádku.
Téměř hotová záštita.
Téměř hotová záštita.

Pro tvorbu zdobení bylo potřeba využít celou řadu nástrojů, od tužky (jako váleček) až po tupou jehlu na kůži. nakonec jsem tyto dva nástroje i zkombinoval (zarazil jedno do druhého) a získal tak efektivní zdobící rydlo do modelíny. Při přenášení hotového vzoru, jsem šablonu, kterou jsem měl přilepenou k pracovní desce odlepil a snažil se ohýbáním papíru zachovat při odlepování co nejvíce z modelínového návrhu. Dokonce jsem modelínu dal na chvíli do mrazáku aby byla pevnější. Návrh se i přes to částečně rozpadl (části kolem té prostřední s runami odpadly), proto bylo nutné na meči návrh rekonstruovat.

Nakonec se podařilo
Nakonec se podařilo

Ještě před přidáním zdobení na čepel, jsem ji obalil průhlednou potravinářskou fólií a přilepil kancelářskou (taktéž průhlednou) páskou, aby se nezamastila.

Kompletní zdobení
Kompletní zdobení

Z relativně tenkých pásků modelíny, co mi zbyly, jsem postavil ohrádku pro silikon. Použil jsem modelářský silikon ChN-KS (který doporučuje Dzano ve svém návodu na skřetí helmu) a meč zalil.

Forma
Forma
Forma vylitá silikonem.
Forma vylitá silikonem.

Pokud byste chtěli kráčet v mých šlépějích, doporučuji to v tomto případě nedělat. Konkrétně mluvím o těch „relativně tenkých páscích modelíny“. Dopadlo to totiž takhle:

tu du dum tum
tu du dum tum

Nebylo to tak zlé jak to vypadá. Po usušení slz a důkladném spánku, jsem odřízl všechen silikon který z meče při tvrzení stekl a postavil pevnější ohrádku, tentokrát z kartonu a masivních modelínových stěn.

Nová forma
Nová forma

Novou formu jsem ještě jednou zalil a silikon který během předchozí fáze vytekl jsem nastříhal na krychličky a strategicky rozmístil po odlitku. Tyto čouhající kusy silikonu budou tzv. klíče. Ty slouží k tomu, aby pevnější část formy vždy správně sedla na měkčí silikonovou.

Tentokrát vše proběhlo korektně a já silikon zalil sádrou, aby vznikla pevná část formy. Občas se místo sádry používá laminát, ale o tom zase jindy.

Forma zalitá sádrou.
Forma zalitá sádrou.

Po zaschnutí a vyjmutí meče z formy bylo vše v pořádku (jak forma, tak nepoškozený originál), pouze meč byl místy od modelíny a u záštity trochu od silikonu.

upatlaný originál
upatlaný originál po vyjmutí
Silikonová forma se zdobením.
Silikonová forma se zdobením.
Modelína šla ven kupodivu dobře.
Modelína šla ven kupodivu dobře.
Očištěná forma
Očištěná forma
Z původního návrhu moc nezbylo...
Z původního návrhu moc nezbylo…

Tvorba odlitku

Tavné lepidlo
Tavné lepidlo

Tyčky tavného lepidla jsem nasekal na malé lentilky (jde to dobře velkým nožem, nebo kombinačkami) aby se rychleji roztavily.

Nastříhané lepidlo.
Nastříhané lepidlo.

A protože jsem měl strach, co se stane, kdybych je spálil. Tavil jsem jej ve vodní lázni. (Kuchařský výraz, prostě velký hrnec s vodou a v něm menší, který se zahřívá o tu vodu. Máte jistotu, že se menší nepřipálí)

Vaření lepidla...docela smrad.
Vaření lepidla…docela smrad.
Už se taví!
Už se taví!
Malé vlásky silikonu vadily při vylévání a nebylo možné je rozumně odstranit. Zabral až holící strojek.
Malé vlásky silikonu vadily při vylévání a nebylo možné je rozumně odstranit. Zabral až holící strojek.

Velká výhoda tavného lepidla je ta, že rozcamrané kousky můžete sesbírat, roztavit a nalít do trubicové formy…woila! Tavné tyčinky do pistole jsou zpět. (Jediný problém je, že recyklované kusy obsahují více bublin).

Původní plán výroby spočíval ve vylití formy tavným lepidlem, odstranění přebytků (setření nebo seškrábnutí) a nasazení na meč. Bohužel tento postup nebyl možný. Celé vylévání jsem prováděl na několik pokusů. V několika případech bylo lepidla ve formě málo. V dalších případech naopak moc a při pokusu o setření nebo jinou redukci se lepidlo celé vylouplo z formy a ihned zdeformovalo. Lepidlo bylo pro rozumnou práci až moc vazské. Použití meče samotného pro formování jsem tedy opustil. Rozhodl jsem se formu vylít velkým množstvím, hlavně, aby došlo ke správnému odformování odlitku.

Forma vylitá lepidlem.
Forma vylitá lepidlem.

Krásná věc a taky jeden z důvodů proč jsem se rozhodl pro silikonovou formu a tavné lepidlo je, že ti dva se k sobě prostě nelepí. Lepidlo šlo po nějaký třech minutách v mrazáku krásně z formy. Na následující fotce nevypadá zrovna reprezentativně, ale co bychom od novorozeněte chtěli :-).

zformované lepidlo
zformované lepidlo

Odlitek bylo nutné ořezat o přebytky a obrousit. Nebyla to hezká práce, ale výsledek stál za to.

K opětovnému rozpuštění lepidla kvůli přilepení na meč jsem použil zapalovač. Plochu k přichycení jsem párkrát přejel plamenem aby lepila a připlácl. Na kobercovce drží jak ulitá. Na nabarvené záštitě vůbec. Zdobení jsem tedy přichytil k záštitě lepidlem UHU a vše bylo v pořádku.

Závěrečnou fázi s přichyceným zdobením jsem bohužel nestihl vyfotit, jak lačný jsem byl na barvení. To si tedy necháme do příštího dílu. Prozradím však, že bude zahrnovat použití PlastiDipu (gumy ve spreji).

Díky všem, kteří se prokousali textem až sem. Doufám, že vám poskytl inspiraci nebo vás alespoň pobavil.

VV

 

Měkčený meč orkrist (druhá část)
5 (100%) 7 hlasů

3 komentáře: „Měkčený meč orkrist (druhá část)

  1. Ahoj
    Mám dotaz na tvůj orkrist.
    Jak se má po skoro dvou letech? Pořád drží? Používáš ho?

    Zajímá mě prostě, co vydrží. Jestli třeba ploché strany čepele byly dost tlusté? Kde došlo k prvním poruchám apod.

    Případně díky za odpověď
    Martin

    1. Ahoj Martine,
      díky za tvůj dotaz i zájem. Meč stále používám, hned po výrobě jsem jej vzal na 14 denní tábor, kde dostal pořádně zabrat. Během dvou let i tábora se ukázalo spoustu věcí, které bych už dneska udělal jinak. Nicméně vemu tvé otázky popořadě:
      1) Pořád drží?
      Jo! Jediné co, tak se odštípl kousek ze záštity. Toho jsem se bál od začátku a stalo se. Příště pevnější dřevo a z jednoho kusu bez lepení. (I když to se mi stalo i u pevnějších mečů s bukovou záštitou z jednoho kusu, někdy je to o náhodu.)
      2) Používáš ho?
      Poslední dobou málo jezdím, takže teď už spíš okrasně.
      3) Strany čepele dost tlusté?
      Hele strany čepele mi do teď příjdou o dost tlustší než by musely být, příště určitě tenčí.
      4) Kde došlo k prvním poruchám?
      První se začal loupat lak ze záštity. Ten latex ve spreji na dřevo prostě nebyl dobrý nápad. Na čepeli to však drží jak židovská víra. čepel zatím přežila uplně všechno bez ztráty květinky (a to jsem na něj byl docela hustej). Rukojeť je taktéž uplně v pohodě, navíc je oproti klasickým dřevěným velmi pohodlná – neklouže, dobře sedí v ruce, člověk z ní má solidní pocit (a to zvyšuje efektivitu v boji). Jediné co bych čepeli vytkl (a s tím bohužel u tohohle zdobného typu mečů nejde moc dělat) je, že jádro nesahá až na konec čepele, čili špička je příliš měkká. Takhle se špička při zásahu prohne a protivníci to často berou jako škrábnutí. Hodně to dohání vyvážení meče, které umožňuje jistou mrštnost.
      Doufám, že jsem odpověděl na všechno co tě zajímá
      S pozdravem
      VV

Napsat komentář