Larpový meč viking

Vhledem ke konání čtvrtého ročníku pražské jednodenní bitvy Age of Empires (kterou pořádám), jsem se rozhodl vyrobit larpový meč. Ten bude hlavní cenou pro vítěze arény. Chci, aby byl hodně zdobný (přeci jen  je to hlavní cena), ne však na úkor funkce. Též chci, aby nebyl okoukaný. Vyhrát meč, co má každý, není zase takové terno. Návod je psaný v pořadí, v jakém bylo tvořeno.

Hlavice

Hlavice se dá běžně koupit v obchodech, které se specializují na výrobu larpových zbraní. Existuje mnoho kamenných i internetových obchodů s tímto zbožím. Abych splnil svůj cíl unikátnosti produktu, rozhodl jsem se hlavici vyrobit. Jako materiál jsem vybral konstrukční ocel válcovanou za tepla (S235JR). Její cena se odvíjí od délky, případně od kilogramů. Cena za metr ocelové tyče s průměrem 40 mm je 181 Kč (materiál více jak na deset hlavic, pomalu za cenu jedné). Protože měli v obchodě odřezek, povedlo se mi zakoupit zhruba půlmetrový kousek za 100 Kč.

 

Křivá strana (na obrázku vlevo dole) vznikla při odřezávání hlavice pro meč orkrist. Odřízl jsem tedy od oka vhodně veliký kus flexou a konce začistil do rovna na soustruhu.

Nebylo třeba zarovnávat do hladka, soustruženou hranu budu beztak zbrušovat do jiného tvaru. Srovnal jsem ji, aby se s ní lépe pracovalo (například při upínání do svěráku apod.).

Dále jsem se jal obrobek tvarovat flexou do „vikingského“ tvaru, který jsem měl v hlavě. Pět oblin vystupujících do půlkruhu z jakéhosi podstavce, takový vějíř.

Jak jsem jednou začal, už jsem neměl náladu to rozměřit nebo nedej bože fotit. Tím pádem se jedna oblina v procesu kamsi zatoulala. I přesto myslím, že je výsledek obstojný.

Rukojeť (dřevěná část)

Jako další jsem vyrobil rukojeť. V praxi se ukázalo, že je skoro jedno, jaké dřevo použiji. I kdyby to byl smrk (a ten nepoužívám, je už dost měkký), kožené omotání dřevo podrží. Tento meč však má být Cadillac mezi meči! Pro rukojeť jsem tedy vybral tvrdé bukové dřevo. Vzhledem k dalším plánům jsem jej udělal užší, než by bylo pohodlné.

Na formátovací pile jsem ze zmíněného materiálu uřízl kvádr (zase podle oka, znáte to). Po začištění jsem jej upnul do dlabačky, abych získal otvor pro jádro. Jádrem tohoto meče bude laminátový profil oválného tvaru, taktéž dostupný na internetu (nejen ve specializovaných obchodech).

Hrany kvádru jsem srazil rašplí (to je vidět už na předchozím obrázku) a celou rukojeť zbrousil smirkovým papírem (vlastně úplně stejně jako u rukojeti kuše)

Bezpečnost jádra

Pokud bychom bodli nepřítele do bříška jádrem samotným, možná bychom mu přidělali další pupík. Z toho vyplývá, že jádro z laminátové tyče se při nechtěném bodnutí (třeba během boje) může propracovat skrze měkčení a někomu ublížit. Laminátová tyč však může být nebezpečná i pro nás, gobliny (hobity, skřety…), pracující na výrobě larpových mečů. Jak známo, laminát je kompozitní materiál ze skelných vláken a epoxidové pryskyřice. No a právě zmíněná vlákna v řádech zlomků milimetrů se mohou při dotyku zabodnout do našich šikovných prstů jak jádro do břicha nepřítele.

Mnoho výrobců tvrdí, že jádro stačí vzít do rukou dostatečně zkušeně, a nic vás bolet nebude. Podezřívám je, že si na bodlinky v prstech prostě zvykli. Vzhledem k tomu, že se v denním životě snažím vypadat civilizovaně (v mezích), bych si na tyto věci zvykal nerad. Proto každé jádro před prací samotnou obaluji levnou papírovou páskou.

Tím řeším problémy se sebepoškozováním. Ostatní bodavé problémy však přetrvávají. Abych jim zamezil, dávám na konec jádra materiál tvrdší než měkčící pěna, avšak měkčí než laminát. Je to tavné lepidlo, které je pružné, ale tvrdé, takže měkčení netrpí.

FUN FACT: Věděli jste, že náboje do tavné lepící pistole jsou vyrobeny z materiálu, který se nazývá EVA? Tzv. EtylenVinylAcetát se po napěnění používá i pro výrobu karimatek, které blázni lepí na laminátové tyče, s nimiž se pobíhajíce po lese mlátí. (Novodobí blázni používají i jiné materiály, jako například porethen, mikroporézní pryž a jiné, které jsem popsal v tomto článku.)

Zpět k postupu. Jak nacpat velké množství tavného lepidla na konec laminátu tak, aby nesteklo a místo toho pokračovalo ve stejném tvaru?

Lepící páska!

Páskou jsem nejdříve omotal jádro tak, aby přesahovala. Navíc jsem první omotávku udělal lepivým ven. Druhé omotání jsem již lepil obvyklým způsobem. Do takto připraveného kalíšku jsem nalil za pomoci tavné pistole lepidlo a nechal zatuhnout.

Stříbrná páska, která je na fotkách, nefunguje moc dobře, teplem mění tvar. Použijte textilní, nebo touto stříbrnou přilepte tvrdý papír (třeba od použitých smirkových papírů) k jádru .

Zdeformovanou pásku jsem sundal a hrot z EVY jsem ještě zajistil páskou textilní.

Měkčení

Protože se snažím vyřezávat měkčení z jednoho kusu, působí občas výsledné čepele tlustším dojmem (ačkoliv vydrží déle). Rozhodl jsem se proto tentokrát zvolit jiný postup a čepel udělat úzkou a sexy.

K měkčení jsem chtěl použít materiál porethen, kupuji jej ve velkém množství a tloušťce s tím, že jej naformátuji na požadovaný rozměr. Tloušťku materiálu jsem si spočítal jako:

(požadované množství měkčícího materiálu od jádra v cm * 2) + tloušťka jádra

Výšku materiálu jsem vzal jako výšku jádra a délka materiálu je délka čepele. S těmito rozměry jsem vyřízl špalek pěny na pásové pile.

 

Takto jsem uřízl tři kusy, jeden v sobě bude mít jádro, druhý jej přiklopí z vrchu a třetí zespoda (tento plán jsem později změnil).

Srovnal jsem výšku plátu s výškou jádra a vše sedělo perfektně.

Záštita

V poslední době se objevují nové materiály, ze kterých výrobci záštity tvoří. Někdo používá termoplast, jiný zase odlévá celý jílec z laminátu nebo z jiných materiálů. Já jsem stará škola, na dřevárny mám rád meče alespoň trochu ze dřeva. To však neznamená, že nehodlám zakomponovat nové postupy.

Na samotnou záštitu jsem použil dubové dřevo. Prkno, které jsem si vyřízl, jsem nechal stejně vysoké jako měkčení, dřevěná část čepele tak bude krásně navazovat na měkčenou.

Budoucí tvar jsem si nejdříve rozkreslil na papír a pak přenesl na dřevo samotné.

Ze dřeva nebude pouze záštita, ale také část čepele. Je to jednak, aby se záštita „nekynklala“, a druhak, aby bylo kam přichytit kobercovou pásku, kterou obalím meč.

Tvar jsem vyřízl na pásové pile.

Po překontrolování středu jsem, stejně jako v případě rukojeti, vydlabal díru na jádro.

 

Kompletace

Základní části meče jsou na světě, nastal čas je dát dohromady. Rozumné by bylo nasadit všechny komponenty na jádro, abych je pak nemusel protahovat skrze měkčenou špičku. Tudíž jsem pochopitelně komponenty nasadit zapomněl.

Jako první jsem oblepil hlavici páskou tak, aby jí lepidlo nezapatlalo.

Za asistence gumové palice jsem ji spojil s jádrem.

Všechny části byly slepeny lepidlem Power Kleber D4, což je polyurethanové stavební lepidlo (kartuše je vidět v pozadí na fotografii).

Co se týče posloupnosti lepení, hlavice šla na řadu jako první a po zaschnutí (cca 3 hodiny) jsem přilepil zbytek. Mimozemské stalaktity se díky pásce nedostanou do finálního produktu

Měkčení (druhá část)

Jakmile bylo jasné, jakou délku jádra bude třeba obalit měkčením, mohl jsem na něm začít pracovat. Plát pěny, který jsem vyřízl v předchozí kapitole, jsem pomocí pravého úhlu srovnal.

 

Poté na něj přiložil jádro samotné a pomocí fixu obkreslil jeho tvar.

 

Daný tvar jsem opět vystřihl za pomoci obyčejných nůžek. Pomocí kontaktního lepidla (Chemoprem aka chemáč, unilep apod.) jsem jádro slepil s pěnou.

V tomto kroku jsem chtěl použít jinou pěnu než původně vyříznutou. V obchodech se dají zakoupit hustší pěny s několika-milimetrovou tloušťkou, které vydrží a udělají tak z čepele super tenkou záležitost.

To se bohužel nepovedlo, pokračoval jsem tedy v lepení původně zamýšlené pěny.

Chemoprénové království 😀 Čepel jsem následně i se samotnou dřevěnou částí seřízl na pásové pile do „ostra“.

Pěnu jsem obalil první vrstvou kobercové pásky.

Poté jsem tavnou pistolí přilepil kožený řemínek kolem dokola čepele, tím zamezím utržení špičky nebo rozseknutí zbraně o ostré části zbrojí.

Po přilepení řemínku jsem pokračoval další vrstvou kobercovky (i na ploše meče), tím bylo obalení hotové. Samotnou čepel jsem ještě natřel kombinací PVA lepidla (herkules apod.) a ředidla. Dříve jsem ředil nátěr vodou, ale ten pomalu schnul a nerozuměl si s lepidlem kobercovky.

Zdobení

Jak jsem již v úvodu předesílal, meč chci skutečně zdobný. Každou vyrobenou část tedy ještě něčím vylepším. Pro hlavici vyřezala moje polovička z jeleního schozu štěp, který jsem zasadil do hlavice. K zasazení a udržení na místě posloužilo dvousložkové epoxidové lepidlo (5 min epoxy).

 

Záštitu jsem si vymodeloval v počítači (3Ds max).

Abych podle 3D modelu mohl následně vymodelovat zdobení. To jsem vytiskl na své 3D tiskárně Prusa i3 MK3.

Po vytištění jsem ji několikrát natřel klasickým akrylátovým nátěrem (balakryl apod.) a nasprejoval na stříbrno.

Dřevěné okraje, které přesahují vytištěnou část, byly zbroušeny. Vytištěnou část jsem ještě na závěr zašpinil černou barvou, aby získala kovovější „look“.

Co se týče rukojeti, dřevo jsem udělal dostatečně úzké, abych mohl použít 4mm hovězí hlazenici. Tu jsem vyrazil podle předlohy, kterou jsem si nakreslil na papír.

Předlohu jsem nejdříve nakreslil nahrubo tužkou, finální tvary jsem vzal červeným centropenem.

Tento tvar jsem přenesl na kůži, stejně jako v případě thorinových nátepníků, a vyřízl nožem swivel knife.

Vše jsem vyrazil raznicemi na kůži, opět stejně jako v návodu na pouzdro nože.

Zkusil jsem i jak vypadá kůže na rukojeti.

Kůži jsem záměrně střihl trochu kratší, aby se po natažení na rukojeť a usušení stáhla. Hovězinu jsem nechal plavat v obyčejné vlažné vodě zhruba deset minut.

Poté jsem ji natáhl na rukojeť a sešil křížkovým stehem.

Aby vzor vynikl, použil jsem speciální sedlářskou barvu, která zůstane pouze v údolích naší ražby.

Nakonec jsem ještě rukojeť namořil tmavě hnědým mořidlem, namastil a tím bylo vše hotovo.

Larpový meč viking
4.75 (95%) 4 hlasů

Napsat komentář