Lahvinka něčeho ostřejšího (a její výroba)

Člověk často najde skleněnou lahev, která vypadá skvěle a dala by se použít do plánované hry jakožto lektvar, příp. medicína. Předchází tomu však hodiny seškrabování a čištění etiket. I přes všechno drhnutí houbičkou nebo i drátěnkou na lahvi často zůstane tenká vrstva lepidla, která lepí až do konce věků. Pojďme se mrknout jak se toho zbavit.

Dále popisovaný způsob používám na všechny nálepky, kterých se potřebuji zbavit. Ať už se jedná o etikety na plastové HDPE lahvi, kterou hodlám rozstavit a vstříknout do formy (také se dobře obrábí). Nebo o etikety na skleněných lahvích, ze kterých budou předměty do hry.

Skleněná láhev, která mi tentokrát padla do oka je lahev od olivového oleje s kovovým víčkem na závit. V první řadě se pojďme zbavit těch etiket.

Jak už jsem říkal, nerad bych aby na lahvi zůstaly zbytky lepidla a zároveň se mi nechce spotřebovávat litry technického lihu. Řešení? WD40!

Cože? To mazivo? Jak to může pomoct s odstraňováním lepidla? WD40 má ještě jednu vlastnost o které jsem donedávna nevěděl – rozpouští určitá lepidla. Často stačí nastříkat „védéčko“ na etiketu, nechat chvilku působit (mazivo se přes etiketu prosákne až na lepidlo) a etiketu pohodlně slepit. To však popisuji ideální případ, často je třeba nanést WD vícekrát a i tak bývají některé etikety dost zatvrzelé. Třeba ta od olivového oleje, která je přilepena kvalitním lepidlem po celé ploše.

Pojďme na to

Pokud nepracujete někde kde je nepořádek jedno, nezapomeňte si pracovní plechu pečlivě vystlat např. igelitkami.

Přesně podle popisu výše, jsem na lahev nanesl mazivo. Dal jsem si záležet aby bylo hlavní na okrajích a cípech. Tam je v první fázi potřeba nejvíce.

Na fotce vidíte obě lahve nastříkané vé d/v éčkem, počkal jsem 10-15 minut než jsem práci pokračoval. U olivového oleje bylo třeba nanést ještě jednou u plastové lahve už šlo sloupnout.

V oblasti odlepené etikety nezůstaly po lepidlu ani památky. Po určité době se však na krajích začaly objevovat sliny lepidla. Aby slupování pokračovalo hladce, pomohl jsem další dávkou WD. (viz video)

Černý kanistr šel jako po másle. Navíc mě potěšil, neboť jsem na spodu našel pasivní RFID čip, který se používá proti krádežím.

Stejnou WD technikou jsem jej opatrně dostal dolu. Určitě se bude při dalším projektu hodit, neb mám doma ještě z larpu UI čtečku RFID čipů (dá se zapojit do arduina, což je programovatelný obvod, a tak jeho načtením ovládat různá technická udělátka ve hře).

Nakonec se podařilo sloupnout i etiketu z lahve od oleje. Na fotce je vidět, že na lahvi zůstalo spoustu lepidla. Lepidlo (a to je další výhoda při sundavání pomocí WD) ačkoliv lepí je ve skupenství jakéhosi želé.

Jde celkem snadno dolů, smyl jsem ho sprchou.

Abych smyl i poslední zbytečky a láhev odmastil (od WD) utřel jsem ji papírovým ubrouskem s trochou lihu.

Jako nová! 🙂

Původně jsem si říkal, že tento návod budu koncipovat jako takovou rychlovku. Podobně jako návod na brk, co jsem psal. Chtěl jsem jej v této fázi ukončit. Nicméně furt mě bilo do očí kovové víčko a závit a tak mě zajímalo, zda ho dokážu rozumě odstranit. No a když už jsem v tom byl, vyrobil jsem k tomu i etiketu.

Kovové víčko má pod sebou jakousi kovovou objímku, která je ze stejného plechu jako víčko samotné. Abych se ho zbavil použil jsem kleště. Někdy když není dost daleko od skla, dá se uříznout (ano uříznout) výsuvným nožem „na koberce“.

A jsme bez objímky. Zbývá už jen závit. Abych okolí lahve nepoškrábal a zároveň si mohl viditelně vyznačit kudy povedu řez, oblepil jsem lahev páskou.

V obchodech se často prodávají různé speciální nástavce pro příčné frézy na řezání skla…ty nemám. Vzal jsem proto svojí věrnou Dremelku a řezný/brusný kotouč z kamene, který je podle návodu použitelný na dřevo, kov a plast a jal se řezat sklo.

Je třeba to dělat velmi citlivě, jednak aby láhev nepraskla, druhak aby člověku nepřilétlo něco pěkného do obličeje. K tomu se určitě hodí respirátor nebo rouška, aby jste nedýchali skelný prach, je to fakt svinstvo. Já pochopitelně neměl ani jedno z toho, protože jsem trdlo. Teď z toho chrchlám, dobře mi tak.

Sláva, závit je pryč. Teď už to jen nějak zbrousit, aby se při pití nikdo nepořezal. Mimochodem možná jste si všimli, že jsem to uřízl křivě. Šlo by to zbrousit do rovna, ale na to už jsem byl líný a rozhodl jsem se křivý řez svést na dobovost (nebo jakési módní vágusáctví všeho co vyrobím).

Takto to vypadalo v řezu, nic z čeho bych chtěl pít. Přezbrojil jsem proto na kamenný brusný kotouč na kov a brousil a brousil…

Až jsem do toho uplně zabrousil. Teď bych z toho měl vybrušovat. (ale no nic, to byl jen takový vtípek)

Po zbroušení to vypadalo následovně.

Už se o to neříznu, nicméně trochu hladší povrch by neškodil. Vzal jsem proto filcový nástavec a pomazal jej silichromem (nic jiného nebylo).

A ještě jednou brousil. Nicméně má lačnost po hladkém povrchu se nedala ukojit tak snadno! Vzal jsem proto písek na nádobí a opět za pomoci filcového nástavce brousil.

Všiml jsem si, že láhev čistícího prostředku je taktéž HDPE, tu láhev čeká po vyprázdnění velmi zajímavý osud!

Láhev jsem následně pořádně umyl od všecho skelného prachu a před dalším postupem nechal uschnout.

Zbývá jen etiketa. Chtěl jsem, aby láhev působila jako nějké léčivo, případně jed (záleží jen na dávce).

Vzal jsem proto arch papíru a vyzkoušel pár tvarů.

Nakonec vyhrál ten poslední, strohý obdélník. Narýsoval jsem na něj dvojitý okraj a pomocí kaligrafického pera zkusil vedle pár názvů.

Nahrál jsem i kreslení na čisto, přímo na etiketu, bohužel si tam však stíním rukou a není toho moc vidět (ach ti leváci). Ukážu tedy alespoň výsledek.

Nestačí však jen název, je třeba lék popsat, jsme přece čistý farmaceutický cech!

Přestože jsme čistí, lektvar už nepochybně zažil svoje, proto jsem se jal jej trochu znečistit. Použil jsem mořidlo a houbičku.

Kraje jsem opálil zapalovačem, protože žádná fantasy cedulka není uplná bez opálených rohů.

Pro přilepení jsem láhev ještě jednou odmastil a použil obyčejné lepidlo na papír.

 

Tadá!

Díky za přečtení. Protože mám lahviček víc, budu jich dělat větší množství. Jestli jednu chcete napište do komentářů co nejlepší (nebo nejvtipnější) název lektvaru. Tomu nejlepšímu pošlu lahvičku s názvem co si vymyslel :-).

VV

Lahvinka něčeho ostřejšího (a její výroba)
5 (100%) 2 hlasů

1 komentář: „Lahvinka něčeho ostřejšího (a její výroba)

  1. Tak co třeba UTRUMPRDUM (proti nadýmání), GORGONDUM, SNEKYTARUM, ULTRAMIDUM, OVOULTRAMALUM, FINITUM GRANDI, FINITUM MALUM.

Napsat komentář