Kůsa z kopí

Na B5A 2017 bylo výsadou generálů, používat zbraně, které byly netradiční nebo nad rámec pravidel chcete-li. Elfí armáda se, inspirována svým králem, vyzbrojila nejednou kůsou. Bodání a sekání je opravdu psina a to i přes všechno napomínání pravidel neznalých hráčů. Nechtěl jsem promarnit šanci využít speciality, když už jsem byl v generálském stavu.

Proto jsem se rozhodl, že své koupené kopí předělám na kůsu. Zároveň se jednalo o skvělou příležitost nakouknout k profesionálům od kuchyně a prozkoumat jimi zvolenou konstrukci.

Dekomponování

Prvním krokem v honbě za novou kůsou bylo rozebrat funkční kopí. Snažil jsem se postupovat tak, abych mohl znovu využít co nejvíce materiálu z původního měkčení.

Kopí jsem rozřízl výsuvným nožem po hraně „ostří“. Vrchní vrstva byla tvořena kobercovkou a tmavě šedivou (asi) Evou.

Po proniknutí první vrstvou, spatřil světlo světa měkčený střed kopí, do jehož průzkumu jsem se pustil dále.

Nutno upozornit, že měkčený střed je opředen mnoha legendami a tajemstvím. Protože se kopí při zásahu nepřítele deformuje, vznikají doměnky, že se uvnitř skrývá pružina. Údajně prý bitevní pole po B5A 2016 bylo poseté zničenými kousky těchto kopí a pružinami, které z nich odletovaly.

Nejednou jsem také slyšel, že střed kopí obsahuje míček na líný tenis, příp. dokonce celý tenisák! Mé vzrušení rostlo s každou vrstvou, kterou jsem se propracoval.

K mému lehkému zklamání střed neobsahoval ani jedno zmíněné. Po sundání vrchní části evy zbyl na kopí pouze kus PVC trubky na které byla přichycena vrchni vrstva a powertapou oblepené měkčení.

Měkčení bylo pro potřeby kopí zcela dostačující, ovšem pro kůsu nevhodné. Při seku by se celé měkčení prohlo a kůsa by mohla velmi rychle vzít za své. Rozhodl jsem se proto jej odstranit.

Nejdříve jsem část odřízl.

 

a kus který zůstal vevnitř vyloupl za pomocí šroubováku. Odhaduji, že měkčená špička byla (podle béžové kaňky) přichycena polyurethanovým stavebním lepidlem.

K samotnému dřevěnému ratišti, je přišroubována plastová trubka, která jej přesahuje a do které bylo vsunuto černé měkčení (mikroporézní pryž?).

oblepený vrut

Tuto část jsem již ponechal. Po prozkoumání celé konstrukce se neztotožňuji s připomínkami organizátorů na bezpečnost této zbraně. Pokud bych měl mít já sám nějakou výtku, jednalo by se o to, že „pružící systém“ vytváří značné opotřebení vnější vrstvy evy a kopí po jedné až dvou akcích zdobí díra až na měkké jádro (což vím i ze zkušenosti s touto zbraní). Kdo ví, možná je to záměr :-).

 

Stavba na starých základech

Podle doporučení stránek bitvy, jsem na hrot kopí použil srolovaný koberec (známý jako jekor).

Před samotným srolováním jsem na koberec nalepil oboustrannou lepící pásku, abych zabránil případné nežádoucí změně tvaru. Koberec jsem navíc přichytil powertapou.

Samotný koberec příliš měkký není, proto jsem na vrch opět pomocí ‚oboustranky‘ a powertape přilepil kus původního měkčení, které bylo místo koberce.

Z koberce jsem poté vystříhl tvar budoucí kůsy a vyzkoušel, zda-li sedí.

Larpové zbraně s kulatou hranou podle mě ještě podporují „lízátkovitou“ fazonu. Rozhodl jsem se proto nastřihnout koberec tak, aby „kovová“ část kůsy měla hrany.

Takto vzniklé hrany jsem oblepil powertape z obou stran (vnitřní i vnější) a navíc obšil dratví.

Švy jsem opět přelepil powertapou.

Na místo budoucího ostří jsem vlepil oboustrannou páskou pás šedivého koberce, který tvoří i jádro. Tím docílím širší plochy, na kterou budu lepit měkké ostří.

Ostří jsem (jak jinak) vzal powertape a prošil širokým sedlářským stehem.

Nadešel čas recyklace! Původní neporušenou vrchní vrstvu kopí, jsem rozstříhal do správného tvaru a oblepil tu část kůsy pod kterou již není srolovaný koberec. je to měkčení navíc, pokud se při bodu kopí červený koberec prohne.

 

Nyní jsem již mohl nalepit pomocí oboustranné lepící pásky mikroporézní ostří, zakoupené ve stejném obchodě jako původní kopí.

Tím předejdu zraněním u seknutých protivníků. Protože se v boji často vyskytují hrubé hrany štítů nebo nedejbože ostré hrany zbrojí, tato pryž se často ráda trhá. Lze tomu však předejít, pokud se ostří oblepí pásem kůže (tak jako jsem to udělal u měkčeného orkristu).

Kožený pásek nebyl čas ani ochota kupovat, proto jsem vzal zbytek kůže z minulého projektu a vyřízl z něj nerovný pásek. Ten jsem přichytil k ostří lepidlem UHU.

Po přilepení kůže jsem ještě celé ostří vzal powertapou a nakonec i kobercovkou.

Kobercovku jsem v kritických místech zakápl UHUčkem abych předešel rozlepení a nabarvil akrylovými barvami. Během barvení jsem použil metodu „dry-brushing“ kdy téměř suchým štětcem nanáším světlou lesklou barvu na hrany a tím vzniká efekt škrábanců. Správně umístěné škrábance velmi podpoří kovový vzhled zbraně.

Tato zbraň vydržela k mému přijemnému překvapení Bitvu pěti armád 2017 bez úhony. Její výroba (nebo spíše přestavba) zabrala zhruba dvě a půl hodiny.

Díky za přečtení

VV

Kůsa z kopí
5 (100%) 6 hlasů

Napsat komentář